Daň za stres

Přijde chlap k doktorovi, kroutí rukou a povídá: „Pane doktore, bolí mě, když dělám takhle.”
„No tak to nedělejte.”

„Jak dlouho mi budete vrtat ten zub?”
„Až trefím na nervy.”
„Tak to bude dlouho. Já už mám nervy v prdeli.”

Jak to bývá na výletech, táborech a jiných různých pobytech, i v lázních se bodují pokoje. Takoví obodovávači nemusí být vždy zcela tak poctiví, a přece jen nějaká ta sladkost vždycky potěší. Jeden pokoj měl vytrvale nízké hodnocení a do jisté míry to bylo i tím, že nikdy nic nikomu nedal. Až jednou se to změnilo a překvapení bodováci nevěděli, co říct, když dostali lahodné sušenky. Nakonec, když všechno snědli, se zvědavě ptají: „A cože nás tak najednou hostíte?”
„Je to pro nás příjemný pohled,” odpoví hoši dvojznačně a pak jdou s pravdou ven, „my jsme totiž mezi ty oplatky naplivali!”

Chlubí se těhotná paní sousedce: „Naše dceruška je rozená herečka, už čtyřikrát hrála, že chce na svět!”

Lékař radí obézní pacientce: „Měla byste pěstovat lehkou atletiku.”
„V mém věku, pane doktore?”
„Pro začátek byste měla každý den přeskočit oběd a večeři...”

„Asi se začnu učit botaniku,” svěřuje se kolegovi obvodní lékař.
„Proč, prosím tě?”
„No, pořád za mnou chodí jeden policajt a ten má mozek jako hrášek!”

Jedné paní se narodilo děťátko. Vypadalo úplně normálně, až na jednu drobnost, která všechny překvapila. Jak se poprvé nadechlo, místo pláče se začalo smát, hrozně moc smát. Pěstičky zaťaté, celé schoulené, úplně se třáslo, ale smálo se na celé kolo, sotva se stihlo mezi záchvaty smíchu nadechnout. Doktoři ho ihned začali prohlížet, jestli je všechno v pořádku. Když mu porodník rozevřel pěstičku, aby zkontroloval prstíčky, hádejte, co našel?
Antikoncepční pilulku.

„Paní doktorko, jak na to jsem? Co srdce?”
„Je v pořádku, s tím se klidně dožijete šedesátky,” uklidňuje lékařka.
„Ale mně je šedesát zítra!”
„No vidíte, neříkala jsem vám to?”

Jak poznáte, že se někdo dusí?
Vypadá jako šmoula.

Lékárník ujišťuje nespokojeného zákazníka: „Zaručuji vám, že tyto prášky neobsahují ani o smítko více železa, než je povolené.”
„No dobře, tak mi řekněte, z jakého důvodu začaly rezivět?”